Souvislost mezi inzulinovou intolerancí a Parkinsonem
Souvislost mezi inzulinovou intolerancí a Parkinsonem
V posledních letech se ukazuje, že existuje významná vazba mezi metabolickými poruchami (zejména inzulinovou rezistencí) a rozvojem Parkinsonovy nemoci.
Nejde o přímou příčinu, ale o zvýšené riziko a urychlení neurodegenerace.
1) Statistická spojitost
Pacienti s:
- inzulinovou rezistencí
- prediabetem
- diabetem 2.typu
mají vyšší riziko rozvoje Parkinsonovy choroby (cca o 30–40 % vyšší podle několika populačních studií).
Navíc se u nich Parkinsonovy choroba často rozvíjí dříve a rychleji progreduje.
2) Sdílené mechanismy
a) Mitochondriální dysfunkce
Inzulinová rezistence → porucha mitochondriální funkce → menší produkce energie → zvýšená zranitelnost neuronů, zejména dopaminergních v substantia nigra.
b) Chronický zánět
Metabolická dysfunkce → zvýšené cytokiny (TNF-α, IL-6) → neurozánět → zrychlená neurodegenerace.
c) Oxidační stres
Zvýšené hladiny glukózy → více volných radikálů → poškození neuronů.
d) Dysregulace inzulinové signalizace v mozku
Mozek také využívá inzulinové signály.
U inzulinové rezistence:
- zhoršený metabolismus
- snížená neuroplasticita
- porucha synaptických funkcí
To zvyšuje degradaci dopaminergních neuronů.
e) Hromadění alfa-synukleinu
Porucha buněčných procesů → zhoršené odklízení proteinů → více agregací alfa-synukleinu → klíčový patologický rys Parkinsona.
3) Glukózový metabolismus v mozku
U Parkinsonu se často nachází:
- snížené využití glukózy v mozku
- deficity buněčné energetiky
Inzulinová rezistence tyto procesy dále zhoršuje → zrychluje neurodegeneraci.
Proto se někdy Parkinsonova choroba označuje jako “Diabetes 3.typu”.
4) Léčebné implikace
Antidiabetika jako možná léčba Parkinsona
Některé léky pro diabetiky (např. GLP-1 agonisté — exenatid, liraglutid**) vykazují:
- neuroprotektivní účinky
- zpomalení progrese PN v klinických studiích
Probíhá výzkum, zda mohou být použity pro léčbu Parkinsonovy choroby i u nediabetických pacientů.
5) Další rizikové faktory sdílené oběma stavy
- obezita
- vyšší věk
- nedostatek pohybu
- zánětlivá strava
- poruchy střevního mikrobiomu
Osa "Střevo–mozek" je pro PN velmi významná – dysbioza a zvýšená permeabilita střeva mohou podporovat agregaci alfa-synukleinu.
Inzulinová rezistence → zvyšuje riziko Parkinsonovy nemoci a může urychlit její progresi.
Co z toho plyne prakticky
Prevence i zpomalení mohou podpořit:
- pravidelný aerobní pohyb (např. chůze)
- omezení rychlých sacharidů
- udržení hmotnosti
- zlepšení stavu mikrobiomu
- protizánětlivá dieta (např. středomořská)
- kvalitní spánek
