Kolik soli máte denně sníst? Moc je špatně, málo také.

Snad žádná jiná surovina nemá v kuchařských receptech tak automaticky rezervované místo jako kuchyňská sůl. Díky ní je jídlo chutné, tělo ji zároveň potřebuje pro správné fungování. Na druhou stranu se často hovoří o neblahém vlivu přemíry soli na zdraví. Kolik jí můžete denně přijmout?

Kdybychom seděli na hodině chemie, v následujících řádcích bychom se bavili o chloridu sodném (NaCl). Kuchyňská sůl je chemická sloučenina sodíku a chlóru, a to v poměru zhruba 4 : 6. Chlór a sodík jsou spolu s dalšími stopovými prvky nezbytné k normálnímu fungování některých tělesných pochodů. Jde například o udržování rovnováhy mezi tekutinami v těle, správnou funkci srdce, nervů a svalů, ale pomáhají také regulovat krevní tlak. Důležité jsou i pro vstřebávání některých látek ve střevech a ledvinách, chlór je také součástí žaludečních šťáv.

Sůl lidské tělo potřebuje, její nadbytek ovšem může škodit.

Kolik soli za den

Že příliš mnoho soli škodí, jste už určitě někde zaslechli nebo četli. Doporučená, respektive tolerovatelná denní dávka kuchyňské soli činí podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pět gramů. To je pětkrát špička nože. Méně, než zarovnaná kávová lžička. V doporučené denní dávce soli najdete asi dva gramy sodíku. K normální funkci všech tělesných systémů a procesů však dostačuje pouze půl gramu sodíku denně, takže by vám stačilo 1 a čtvrt gramu soli denně. Tedy množství na špičku nože a kousíček. Děti od dvou do patnácti let by měly soli přijmout samozřejmě ještě méně. Podíl by se měl snížit úměrně směrem dolů dle jejich energetického příjmu.

Sůl nepoužíváme jen na dochucení, objevuje se i v mnoha jídlech

Stačí méně, než si myslíte

Možná si říkáte, že dávku pět gramů za den nemůžete nikdy naplnit, vždyť solíte jen špetku mezi prsty. Ovšem dnes většina soli ve stravě pochází z hotových průmyslově zpracovaných potravin, jako jsou různé polotovary, uzeniny, dochucovadla, krekry, některé pečivo a podobně. Až 80 procent soli, které denně člověk přijme, pochází z těchto zdrojů.

Kdybyste si chtěli udělat představu, pět gramů soli obsahuje třeba jedno 100gramové balení korbáčiků, jedna hotová mrazená pizza, dva hermelíny, dva rohlíky se salámem, dvě kaiserky se šunkou a s kouskem nivy, dva párky v rohlíku nebo 80 gramů sušené šunky. Velké množství soli je například v bílém toastovém chlebu.

Sůl ale najdete i tam, kde byste ji nečekali: ve sladkém pečivu, v sušenkách nebo ve snídaňových cereáliích. Když k tomu připočtete, kolikrát si ještě dosolíte jídlo, možná se dostanete na vysoké dávky. I proto také průměrný český muž zkonzumuje v průměru 17 a žena 10 gramů soli denně. Hlídejte si ale také třeba dětské verze potravin — měly by být s nižším obsahem soli, ale ne vždycky tomu tak je.

Uzeniny obsahují vysoký podíl soli, proto s nimi buďte opatrní

Když solíte moc

Nadbytečný příjem soli může vést ke zvyšování krevního tlaku a s ním spojenému riziku onemocnění srdce a cév. Nadbytek sodíku v dlouhodobém měřítku přispívá a i ke vzniku nádorových onemocnění žaludku. Rakovina žaludku je ve světových číslech pátým nejčastějším nádorovým onemocněním. U lidí, kteří soli konzumují příliš, je riziko vzniku vyšší více než o polovinu. Stejně tak moc soli neprospívá ani sliznici střeva. Vysoký příjem soli také zvyšuje množství vápníku vylučovaného močí, část z toho může pocházet přímo z kostí. Proto má negativní vliv také na rozvoj osteoporózy.

Jezte opravdové jídlo a máte vyhráno

Každá mince má samozřejmě dvě strany. Výživová poradkyně Margit Slimáková varuje před výrazným omezení solení u zdravých jedinců. „Strava s nízkým obsahem soli může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny a sami solí dochucujte podle chuti.“ Tato rada je ovšem trochu ošemetná: slaná chuť je stejně, jako ta sladká, návyková. Takže pokud jste zvyklí konzumovat jí nadbytek, tělo si nadále bude o větší množství říkat. Naopak když začnete solit méně, za nějakou dobu si odvyknete.

Lépe, než počítat každý gram, je zaměřit se na celkové složení jídelníčku. Ten by měl sestávat co nejvíce z čerstvých, tedy nedosolovaných potravin. Průmyslově upravená jídla (a sem patří například i pečivo z rozmrazovaných polotovarů nebo zmíněné cereálie) by naopak měla tvořit jen okrajovou část stravy. Zkuste také méně solit při vaření a více používat bylinky.