Kalcifikace měkkých tkání - Bechtěrevova choroba

Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitida) je chronický zánět chrupavčitých tkání. Nejčastěji postihuje páteřní obratle a oční duhovku, zasahuje ale i klouby případně plíce

Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitida) je chronický zánět chrupavčitých tkání. Nejčastěji postihuje páteřní obratle a oční duhovku, zasahuje ale i klouby případně plíce (plicní fibróza). Příčina vzniku nemoci není zcela objasněna. Víme, že se jedná o autoimunitní onemocnění, tedy stav, kdy imunitní systém napadá sám sebe. To je impulsem pro vznik zánětu, který se postupně rozšiřuje a prohlubuje.
Onemocnění se objevuje nejvíce mezi 15. a 30. rokem věku, mnohem častěji u mužů, a začíná bolestmi v křížové oblasti, které mohou vystřelovat do dolních končetin. Později způsobují neustále narůstající zánětlivé změny kalcifikaci úponů, šlach, vazů a meziobratlových kloubů, tyto vedou k bolestivým omezením v pohybu. V pokročilém stádiu dochází ke strnutí a deformaci páteře. Výsledkem bývají těžké a bolestivé pohybové potíže a omezení dýchací mechaniky.

Kalcifikace je přirozeným jevem při tvorbě kostí, za některých okolností dochází v těle k ukládání vápníku (kalcia) do tkání tedy ke kalcifikaci. Kalcifikace vzniká v důsledku ukládání vápenaté soli do tkání. Tento nenápadný jev ovšem může přerůst ve ztvrdnutí tkání a zhoršení jejich funkcí. Zvápenatění ovlivňuje vlastnosti tkání, zhoršuje jejich poddajnost, pružnost a vede až ke ztvrdnutí, čímž zhoršuje jejich funkce a může vést až k nádorovým onemocněním. Příčinou kalcifikace mohou být infekce, poruchy metabolismu, zranění či genetické poruchy. V případě ukládání vápníku do cév může mít tento proces za následek dokonce infarkt myokardu, dále se často ukládá například do kloubů, žlučníku, plic či ledvin v podobě různě velkých krystalů (kamenů) vápníku. Kalcifikace je ovšem dobře zjistitelná, díky schopnosti vápníku pohlcovat rentgenové paprsky. Diagnostikuje se pomocí rentgenu nebo tomografu.

Jako prevence před kalcifikací je velice často doporučován vitamín K2, který napomáhá k udržování dobrého stavu kostí. Vitamín K2 ukládá vápník přímo do kostí i zubů a zabraňuje jeho absorbci do cév a měkkých tkání. Dále je vhodné užívání vitamínu D3 či hořčíku. Předcházet kalcifikaci lze samozřejmě i díky vhodné stravě.

Bechtěrevova choroba není při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Léčba vyžaduje dlouhodobý odborný přístup, západní medicína se zaměřuje především na podávání léků s cílem potlačit zánět pomocí nesteroidních antirevmatik, kortikoidů, imunosupresiv či biologické léčby.
Naprosto zásadní dopad má pravidelné cvičení a rehabilitace, které zabraňují srůstům kloubů a udržují pohyblivost. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit rozvoj nemoci i její další průběh.
Důležité je také vhodně přizpůsobit dlouhodobě zaujímané polohy, tedy polohu při práci a spaní.

Kvalita stravy má vliv na průběh této choroby, je potřeba sledovat několik málo důležitých parametrů:
1. Udržovat acidobazickou rovnováhu v její „zóně optimálního fungování“.
Toto znamená především zajistit adekvátní příjem bílkovin, rozumný poměr mezi klíčovými minerály (vápník, hořčík, draslík, sodík, fosfor, chlor, jód…) či dostatek vlákniny, a současně se vyhýbat typicky kyselinotvorným potravinám a způsobům jejich úpravy.

2. Snažit se podporovat diverzitu střevního biomu.
Moderní výzkumy potvrzují, že úroveň fungování (nejen) imunitního systému se odvíjí od toho, jakým spektrem mikroorganismů máme osídlen střevní trakt (primárně tlusté střevo). Toto v jídelníčku obnáší především zajištění dostatku zdrojů (rozpustné i nerozpustné) vlákniny a pravidelné používání zástupců fermentovaných potravin.