Rutin

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Hodně lidí, zvláště žen, trpí žilními problémy. Na vině je zvláště sedavý způsob života, nesprávné stravování, užívaná hormonální antikoncepce, kouření a jistě i další nepříznivé faktory. Ty pak podporují proces, kdy stěna cévní ztrácí potřebnou elasticitu, rozšiřuje se, praská a způsobuje nemalé potíže, od kosmetických až po těžké defekty.

Chceme-li hledat pomoc v přírodě, bude potřeba jen vědět, kde je rutin přítomen. Tak například v routě vonné. Latinské rodové jméno ruta je odvozeno z řeckého slova rhyomai - léčit, jak tedy vidíme, routa už svým názvem vybízí k léčení. Naši známí bylinkáři J. Janča a J.A.Zentrich o ní píší ve svých herbářích. Již v devatenáctém století byl v listech routy objeven rutin, jeden z bioflavonoidních glykosidů.

Dále jmenujme jerlín japonský, listnatý strom rostoucí také u nás v zámeckém parku poblíž zámku ve Valticích. Je významným zdrojem rutinu, obsaženým v listech a zejména v nezralých semenících (až 40 %). Dále se rutin vyskytuje v chřestu, ve slupkách rajčat, v kůře citrusových plodů, v jablečné slupce, v broskvích, nektarinkách, lesních plodech, kiwi, banánech, a také ve výluhu zeleného a černého čaje. Pro praktické použití je pro nás nejblíže pohanka.

Nejvíce rutinu se nachází v jejích květech (až 400 mg/100 g sušiny), následují listy, semena, stonek, nejméně rutinu je v kořenu. V loupaných semenech (tzv. kroupy) se nachází okolo 20 mg rutinu ve 100 g sušiny. Tepelným zpracováním pohanky však obsah rutinu klesá. I přesto bude namístě obohatit domácí kuchyni o pomazánku z pohanky, placičky z pohankové mouky apod., v kombinaci s česnekem, majoránkou a mořskou solí, jindy se švestkovými povidly.

Bioflavonoidy zvyšují účinnost vitamínu C, proto se výrobci přírodních léčiv snaží již dlouhou dobu spojovat také rutin (jakožto bioflavonoidní glykosid) s vitamínem C. Kdo by neznal již tradiční pohankový čaj se šípkem, obsahujícím hojně právě vitamín C. Používá se také kombinace pohankového čaje s mátou a citrónovou trávou nebo pomerančovou kůrou. V lidových doporučeních se hovoří o jednoduché metodě získání zdroje rutinu z kůry pomeranče. Dokonale se omyje od konzervačních látek, škrabkou na jablka se svrchní, oranžová kůra sloupne a pod ní, v oné bílé vnitřní slupce (mezokarpu) bývají až 4% rutinu. O tomto jevu se ví a existují také složité postupy, kterými lze z pomerančové kůry získávat tuto vzácnou látku (v Soxhletově extrakčním přístroji).

Rutin pomáhá zlepšovat elasticitu stěny cévní, sníží její lomivost, zpomaluje tvorbu destičkové zátky, ředí krev a zlepšuje její cirkulaci, což je důležité zejména pro mozek a srdce. Nejčastější pomocné použití je při léčení křečových žil. Jednak vnitřně zařazením přírodního rutinu do stravy, ale lze využívat i tzv. průnikový gel, např. Rutinol, jenž zpevňuje žilní stěny a pokožku, prokrvuje svalové tkáně a podporuje cirkulaci krve.

Rutin svým účinkem také přispívá k celkové antioxidační aktivitě. Logické využití najdeme ve spojení s koenzymem Q10.

Také stromy černého jeřábu a keře aronie poskytují v tmavě modrých bobulích přínosný obsah rutinu. Plody můžeme konzervovat proložením s cukrem (1 navršená lžička tohoto naloženého ovoce denně přinese uživateli významný příspěvek vitamínu C a rutinu) nebo zpracovávat běžnými postupy do kombinovaných šťáv či džemů z různých druhů ovoce.